Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z duben, 2018

Květen aneb Jedeme na doraz!

Poslední dubnový týden i víkend za námi! Příroda zezelenala, venkovní teplota stoupá hodně nad 20°C! Žádné jaro, skočili jsme rovnou do léta. Uvidíme, jak dlouho vydrží...   *** Když není práce na zahrádce, Davča si poradí i na balkóně. Se sbíječkou!    *** V půlce týdne jsem měla pracovní schůzku. A to na téma - maskot pro Zásobování teplem Vsetín! No, to ještě bude akce :) Motiv je daný (už díky maskotovi, kterého jsem šila na podzim), teď už mám jen čtrnáct dní na to, abych z "polštáře" vytvořila "něco", co se bude dát oblíknout na dny otevřených dveří a podobné akce.  *** Krásné sobotní počasí nás "vyhnalo" na kopec. Na to, že bydlíme na největším sídlišti, máme do přírody pár metrů... A Vsetín pak jako na dlani :) Největší radost pak mají samozřejmě děti. Zalezou do lesíka a staví domečky z větví, vytváří umělá ohniště a za žádnou cenu nechtějí jít dál. A to jsme tak s bídou v půlce :) Ale na blbosti je vždycky d

Paráda aneb Jaro v rozpuku!

Když jsme se minulý týden v sobotu vraceli z taneční soutěže v Otrokovicích s horečkou, nenapadlo mě, že to může být ještě horší... - do pondělka leží jen Agi. Teda vlastně jen leží a spí. - v pondělí se k ní přidává Davča. Ten taky jen leží a spí. - v úterý začínám cítit slabost v ramenou a nohách já. - ve středu jsem tak moc hotová, že celý den prospím a Radek musí přijít před obědem z práce domů, bo nejsem schopná zajít si na záchod, natož něco uvařit. - ve čtvrtek se probouzím téměř po dvaceti hodinách spánku, v hlavě mi chybí jeden den, ale jinak je mi konečně docela dobře. Jen se ještě úplně neudržím na nohách. Zatímco u mě je viróza na ústupu, nad Radkem začíná vyhrávat a Davči se nechce pustit. - v pátek se dostávám po týdnu poprvé ven. Nestačím se divit, jak moc se oteplilo a vyrážím nakoupit kotníčkové ponožky pro děti, ať nemusí chodit v zimních :) Jsem docela hotová... a děti taky - opět se jim vrátila teplota. Takže žádné velké akce. Celou tu dobu chodil

Plány aneb Zas je všechno jinak!

Opět je všechno jinak. Zase plány a zase nic. To si tak naplánuju, že budu mít konečně klidnější týden, že si odpočinu a pomalu dodělám objednávky, které mi tu "visí" už dlouho... A ono stačí doprovodit v úterý holky do tancování a lektorka Radka už má pro mě úkol! Do sobotní taneční soutěže přešít dva kostýmy na čtyři a dodělat jeden chybějící... Což o to. Normálně by se to stíhat dalo, ale... Teprve v úterý odpoledne vyzvedávám ze Zásilkovny balík se softshellem, z kterého musím ušít troje kalhoty tak, aby nepozději ve čtvrtek "odešly" jako EMS, aby v pátek byly u majitelky a jejich dětí, protože dnes už jedou někam na sever. Děsím se představy, že pojedu pár dní noční a pak budu nepoužitelná... A tak... V úterý do půnoci stříhám, komínkuju, připravuju vše potřebné a ve středu ráno sedám ke stroji a, krom přestávek na snídani/oběd/večeři, procházku do školky/školy a lego hrátky s Davčou, před půnocí od stroje opět odcházím. A mám je! Odpadám úna

Duben aneb Zvolňujeme tempo

Týden začal pomlázkou. Davčova první. Mám takový pocit, že měl větší obavy než holky. Básničku se naučil, ale styděl se ji říct nahlas, tak si ji jen broukal pod nos. Tatarem holky po zadku jen "pohladil". Dávám tomu rok a počítám s tím, že to budou "jiné" Velikonoce :)  *** Další událostí minulého týdne byly Davčovy narozky. Ten se uměl narodit :) Jj, před třemi lety a úlně přesně na velikonoční neděli. Si pamatuju jak dneska - na velikonoční pondělí venku chumelilo a pan primář na oddělení šestinedělí chodil s tatarem za pasem :) Aspoň nějaké zpestření.  *** Ve čtvrtek nás čekal zápis do první třídy. Tak už budem mít od září doma dvě školačky. Agátka musela jít za "hvězdu". S korálkama, které měla před lety u zápisu i Klárka...  *** ...a od pátku až do neděle jedna akce za druhou... První část oslavy, druhá část oslavy...  *** A v neděli další taneční soutěž. Po zlínské Taneční skupině, kde to bylo bez medaile (nakonec se

Zklamání aneb Když se "daří", tak se daří!

První z náročných týdnů, které nás čekají, máme za sebou... A můžu teda říct, že jsem KO ještě teď! Pondělí. Velikonoční tvoření ve škole. No jako proč ne. Všechno nachystáno, připraveno, člověk přijde k hotovému a odejde bez peněz, se spoustou výrobků a s Batmanem. Batman - super nápad, ale... po dvaceti minutách malování na obličej přišla půl hodina odličování. A nešlo to úplně lehce a bezbolestně. *** Úterý. Velikonoční tvoření ve školce. Tady už to bylo horší. Ne organizačně ale prostorově. Žádná školní jídelna, ale třída Skřítků, malé stolky a spousta, spooousta maminek, tatínků, babiček či tetiček. U některých dětí jsem měla pocit, že patří k Hujerům a nakonec stejně tvořili dospělí a děti si hrály.  *** Středa. Konečně měl přijít volný den a poklidná příprava na Velikonoce. Nakonec jsem řešila daně a taneční kostýmy, takže zase nic. *** Čtvrtek. Hurá, velikonoční prázdniny. Uklidím, vyperu, nachystám, koupím tatar, projdem trhy... O půl