Tý-deník návrhářky

Chtěla bych vám všem popřát krásné svátky, veselý vstup do nového roku a příští rok jen samé nezapomenutelné zážitky. Ať vás každým dnem provází radost, smích a alespoň jeden výrobek s mým logem . I v příštím roce se budu těšit na setkání a na plnění vašich kabelkových i oblečkových přání. Mým jediným dárkem a přáním do roku 2018 – šití pro vás na plný úvazek. Věřím, že mi pomůžete (s)plnit můj sen. *** Před pěti lety jsem začala šít kabelky s autorskými malbami… Letos na podzim jsem našla úžasnou slovenskou malířku a spolu s ní bych ráda brzy představila kolekci malovaných kabelek a tašek. Dál bych se ráda "vrhla" na batůžky, tašky na kočár a více kosmetických kabelek. A pokud vám v mé nabídce ještě něco chybí, nebojte se a napište. *** E-shop je stále funkční, jen je momentálně v rekonstrukci. Myslím, že to bude změna k lepšímu. Uvítám i vaše pohledy a názory zvenčí. *** Tak ještě jednou vám přeji krásné a rodin

...o týden později jsme se pro veký "úspěch", pustili znovu do perníčků. S těmi z minulého týdne by se dalo řezat sklo. A tak jsem měla v neděli dopoledne o zábavu postarané a v 11 hodin jsem byla konečně spokojená :) Jinak - konečně jsme "odevzdali" dopisy pro Ježíška. Můj původní plán poslat je lampionem štěstí nevyšel. Holky měly strach, že se změní proudění a lampion nenajde cestu. Takže klasika - do květináčku a šup s němi na balkón. Ještě tam jsou, každopádně minulý týden jim Ježíšek poslal pohled, že už má vše nachystané... Ve čtvrtek jsem taky odeslala poslední vánoční balíčky. Když jsem odcházela ze Zásilkovny, cítila jsem obrovskou úlevu (až mi vhrkly slzy do očí). Ano, zvládla jsem to! A teď už i vím, že všechny kabelky dorazily na místo. Vše hotovo. A už se začíná "plnit" seznam práce na leden. Ale do toho se pouštím až po Vánocích. Takže nejdřív za týden :) Ještě jsem dětem slíbila něco nového, ušitého. Tak snad st

Tak je to tu! Čas vánočního pečení. A tak jsme se do toho pustili. Takže..., jestli chcete za jedno odpoledne trošku zešedivět a strávit několik hodin v předklonu nad stolem, pořiďte si pomocníky. Tak dva až tři. Jako - ze začátku je to super.Všechny to baví, jde to od ruky. Ale čím déle, tím více je mouka na zemi a na tričku a při vykrajování se přestává přemýšlet - to největší vykrajvátko samozřejmě rovnou doprostřed. Přesně tak, aby se tam nic moc dalšího nevešlo. A nejvíc nejoblíbenější jsou u nás doma smajlíci. S Vánocema mají společný možná tak tvar (při přimhouření obou očí by to mohla být baňka!). Ale Davídek zjistil, že v tomto případě je největší pomocník špejle... A přebytky těsta šly rovnou do pusy. Vlastně jsme ho přistihly, že cokoliv se špatně vykrojilo, tak se u něj tak nějak rychle ztratilo. Nakonec začal schválně ukrajovat andílkům křídla nebo ze smrčků dělal jen pařezy. Prostě - jak to není 100%, musí se to zlikvidovat :) Na zku

Včera jsme zapálili první adventní svíčku na věnci. I když - u nás jen tak obrazně, protože jsem čtyřsvíčkový věnec vyměnila za "obyčejný" s jednou svíčkou. V posledních letech jsme nestíhali "pálit". Je to hlavně kvůli tomu, že od konce listopadu mám tak nějak víc práce a spoustu večerů trávím v pracovně. I když... práce je možná tak nějak stejně, jen jsem pod tlakem. Z různých stran... - ze strany zákazníků (stíháte to?) - ze strany dětí (kdy budem péct?) - ze strany mého vnitřního Já (měla bych zabalit dárky, nachystat výzdobu, odeslat balíky,...) Prosinec je prostě TAK krátký. Co se týká práce je třeba vše stihnout tak do 15., ať je nějaká rezerva kvůli věčně nestíhajícím dopravcům (to je stejná "písnička" jako jsou každoročně silničáři překvapení, že v prosinci napadl sníh). Takže mám co dělat - visí mi tu seznam asi jedenácti kousků k šití. Co se týká pečení - doufám, že stihnu zase alespoň perníčky. Loni byla sice první vá